Ruský futurismus je jedním z odvětví ruské avantgardy, které převzalo pozice z Marinettiho "Futuristického manifestu".
Hlavní rysy:
- Rebelství, anarchystický světonázor, vyjádření masových nálad davu
- Odmítnutí kulturních tradic, pokus vytvořit umění, nacílené do budoucna
- Rebelie proti obvyklým normám poetické řeči, experimentátorství v oblasti rytmiky, rýmu, orientace na vyslovenou báseň, heslo, plakát.
- Hledání uvolněného, přirozeného slova, experimenty s vytvářením "zaumného" jazyka.
Do skupiny Gileya, která byla ze začátku zaměřena spíš literárně, patřily tito umělci: David Burlyuk, Vasily Kamensky, Velimir Khlebnikov, Aleksey Kruchenykh, Vladimir Mayakovsky, Michail Larionov, Natalia Goncharova, Kazimir Malevič, Olga Rozanova. Členové skupiny vydali v 1912 roce manifest "Políček obecnému vkusu", ve kterém vyzývali vyhodit Puškina, Dostojevského, Tolstého a pod. s parníku modernity.
Ruský futurismus, na rozdíl od italského, byl spíše literárním jevem, i když hodně futuristických básníků experimentovalo s výtvarným uměním. Na druhou stranu futurismus byl insprací pro řadu ruských avantgardních umělců, jako byli Michail Larionov, Natalie Gončarova nebo Kazimír Malevič. Příkladem společné práce básníků a malířů se stala futuristická opera "Vítězství nad sluncem", libretto napsal Alexey Kruchenych, dekorace vytvořil Kazimír Malevič:
Z pohledu ideologie mezi italským a ruským futurismem rovněž existovali rozdíly. Italský futurismus opěvoval militarismus, a jeho vůvce Marinetti byl osočován z šovinizmu a nenávisti k ženám. Později se Marinetti stal stoupencem italského fašismu. Mezitím pro představitelé ruského futurismu byly charakteristiské levicové a antiburžoázní postoje, řada z nich uvítala říjnovou revoluci a snažily se vyvíjet umění v revolučním duchu. V ruském futurismu je řada protiválečných děl, jako protiklad Marinettiho militarismu.
zdroj: wikipedie
Žádné komentáře:
Okomentovat