neděle 27. září 2015

Vyňatky z manifestu futuristických malířů (2)

Malířství tónů, hřmotů a vůní odmítá:

1. Všechny tlumené barvy, i ty, kterých je možno docílit přímo, bez patinování a lazurování.
2. Příliš banální cit pro samet, hedvábí, příliš jemné a měkké lidské maso, příliš bledé a zvadlé květiny.
3. Šedivé a hnědé tóny a všechny špinavé barvy.
4. Užívání čistých horizontálních a čistých vertikálních a všech mrtvých linií.
5. Pravý úhel, který se nám zdá být bez vášně.
6. Krychli, pyramidu a všechny statické formy.
7. Jednotu času a místa.

Malířství tónů, hřmotů a vůní chce:

1. Červené, červenééé, nejčervenějšííí, které křičííí.
2. Zelené, nikdy ne dost zelené, nejzelenějšííí, které vřeštííí, žluté, nikdy ne dost výbušné, žluté jako polenta, šafránově žluté, mosazně žluté.
3. Všechny barvy rychlosti, radosti, veselí, nejfantastičtějších karnevalů, šantánů a muzikálů, všechny barvy v pohybu, cítěné v čase ané v prostoru.
4. Dynamickou arabesku jako jedinou skutečnost stvořenou umělcem v hlubinách jeho senzibility.
5. Střetání všech ostrých úhlů, které jsme nazvaly úhly vůle.
6. Šikmé linie, které dopadají na mysl diváka stejně jako sluneční paprsky. A linie vzdalující se do hloubky.
7. Kouli, rotující elipsu, na hlavu postavený kužel, spirálu a všechny ostatní dynamické formy, které dokáže objevit umělcův duch.
8. Perspektivu, avšak ne jako objektivní fakt vzdalování, ale jako subjektivní proniknutí rozplývajících se nebo pevných, oblých nebo ostrých forem.
9. Všeobecně platným námětem a jediným opodstatněním existence obrazu je významovost jeho dynamické stavby (architektonický a polyfonní celek).
10. Obrácený kužel (přirozená forma exploze). šikmý válec a šikmý kužel.
11. Dva kužele střetající se hroty (přirozená forma vodní smrště), šikmé nebo ze zakřivených linií vytvořené kužele (skoky klaunů, tanečnic)
12. Lámané linie a vlnovky.
13. Elipsoidní křivky, které chápeme jako přímé linie v pohybu.
14. Linie, tělesa a světla, která chápeme jako výtvarná přepodstatnění, podle jejich charakteristické šikmosti nebo křivosti, podmíněné duševním rozpoložením malíře.
15. Ozvěny linií a těles v pohybu.
16. Výtvarný komplementarismus (ve formě a barvě), odpovídající zákonům rovnocenných kontrastů a střetávání nejvíce kontrastních barev v prizmatu. Tento komplementarismus vzniká rušením rovnováhy forem (které tím jsou nuceny k pohybu). Důsledkem je zničení protějšku těles. Tyto protějšky musíme odmítnout, protože jako dvě berly dovoluji pohyb pouze kupředu a dozadu, avšak nikoly totální pohyb, který jsme nazvali sférickým rozvinutím v prostoru.
17. Kontinuitu, simultaneitu výtvarných přepodstatnění říše nerostné, rostlinné, zvířecí a světa strojů.
18. Abstraktní výtvarné celky, totiž takové, které nevznikají z pozorování, ale odpovídají pocitům podníceným tóny, hřmoty, vůněmi a všemi neznámými silami. které nás obklopují.

Carlo Carra, Malířství tónů, hřmotů a vůní, 11.8. 1913

Výňatky z Manifestu futuristických malířů (napsaného koncem února 1910) a z Technického manifestu (napsaného 11. 4. 1910)

CHCEME 

1. zničit kult minulosti, posedlost starobylostí, pedantství a akademický formalismus
2. hluboce pohrdat všemi formami napodobování
3. velebit všechny formy originality, byť by byly sebetroufalejší a sebeagresivnější 
4. čerpat odvahu a pýchu v nicotném nařčení z bláznovství, jímž šlehají a umlčují novátory
5. považovat umělecké kritiky za zbytečné a škodlivé
6. povstat proti tyranii slov ‚harmonie‘ a ‚dobrý vkus‘, výrazů natolik pružných, že jimi lze snadno ztrhat díla Rembrandtova i Goyova
7. vymést z ideálního pole umění všechny již otřepané motivy a náměty
8. vyjádřit a oslavit dnešní život, neustále a bouřlivě přetvářený vítěznou vědou 

PROHLAŠUJEME 

1. že v malířství je naprostou nutností vrozený komplementarismus, tak jako v poezii volný verš a v hudbě polyfonie
2. že je nezbytno obecnou dynamičnost vyjadřovat jako dynamický pocit
3. že ke znázornění přírody je zapotřebí upřímnosti a panenské čistoty
4. že pohyb a světlo narušují hmotnost těles 

BOJUJEME 

1. proti patině a glazurám, jež mají dodat obrazům starobylý vzhled
2. proti povrchnímu a elementárnímu archaismu, který se zakládá na vybarvování ploch a který redukuje malířství na nemohoucí, dětinskou a groteskní syntézu
3. proti klamnému futurismu secesionistů a nezávislých, z nichž se ve všech zemích stali představitelé nového akademismu
4. proti aktu v malířství, právě tak odpornému a skličujícímu jako cizoložství v literatuře

Boccioni, Carra, Russolo, Balla, Severini

čtvrtek 24. září 2015

Italský futurismus (2)



Giacomo Balla, Zamilovaná čísla, 1920


Giacomo Balla, Dynamismus psa na vodítku, 1912


Giacomo Balla


Giacomo Balla


Giacomo Balla, Jeptišky v krajině, 1925


Návrh dekorace k baletu Stravinského "Ohňostroj", 1915


Umberto Bocionni, Jedinečné formy kontinuity v prostoru, 1913


Enrico Prampolini, Portrét Marinettiho, 1924-25


Luigi Rossolo, Dynamika auta, 1913


Enzo Benedeto, Ciklista, 1928


Nicolai Diulgheroff, Racionální člověk, 1928


Nicolai Diulgheroff, Plakát, 1928


Giullio d'Anna, Anděl vzduchu, 1929-1930


Fortunato Depero, Motorkář, 1923


Fortunato Depero, Autoportrét s pěstí, 1915


Fortunato Depero, Matite, 1920, koláž


Fortunato Depero


Fortunato Depero


Fortunato Depero, Logo


Fortunato Depero, kostýmy pro balet "Mašiny ze 3000", 1924


Tato (Guglielmo Sansoni), Spirálový let and Koloseem, 1930


Tato (Guglielmo Sansoni), Mechanický portrét futuristického básníka Ramo Chiti, 1930


Tato (Guglielmo Sansoni), Dokonalý buržoa, 1930




Italský futurismus



Luigi Rossolo, Carlo Carra, Tommaso Marinetti, Umberto Boccioni, Gino Severini 



Filippo Thommaso Marinetti Futuristický manifest

1. Chceme zpívat o lásce k nebezpečí, o návyku na energii a odvahu.
2. Kuráž, odvaha a vzpoura budou základními prvky naší poezie.
3. Až dosud literatura oslavovala zamyšlenou nehybnost, extázi a sen. My chceme oslavovat agresívní pohyb, horečnou nespavost, běh, salto mortale, facku a pěst.
4. Tvrdíme, že nádhera světa se obohatila o jednu novou krásu: krásu rychlosti. Závodní automobil se svou nádhernou kapotou a tlustými trubkami podobá hadům s výbušným dechem . . . řvoucí automobil, který jede, jako by letěl na dělovém náboji, je krásnější než Niké ze Samothráky.
5. Chceme skládat hymny na člověka, který drží volant, jehož ideální osa prochází Zemí, která je také vržena do pohybu po své oběžné dráze.
6. Je třeba, aby se básník se zápalem, okázale a velkomyslně snažil o zvýšení nadšeného žáru prvotních prvků.
7. Není krása tam, kde není boj. Žádné dílo, které nemá agresivní charakter, nemůže být mistrovským dílem.
Poezie musí být prudkým útokem proti neznámým silám, který je donutí, aby se vrhly na kolena před člověkem.
8. Jsme na nejzazším mysu věků! . . . Čas a Prostor včera zemřeli. Žijeme už v absolutnu, protože jsme vytvořili věčnou, všudypřítomnou rychlost.
9. Chceme oslavovat válku – jedinou hygienu světa – militarismus, patriotismus, rozbíječské činy anarchistů, krásné myšlenky, pro které se umírá, a pohrdání ženou.
10. Chceme rozbít muzea, knihovny, všechny možné akademie, a bojovat proti moralismu, feminismu a proti každé utilitářské nebo oportunistické podlosti.
11. Budeme opěvat davy, jimiž hýbá práce, rozkoš nebo povstání: budeme opěvat mnohobarevné a polyfonní příboje revolucí v moderních hlavních městech, budeme opěvat vibrující noční žár arzenálů a doků zapálených prudkými elektrickými měsíci, hltavé stanice, požíračky hadů, kteří kouří, továrny zavěšené na mracích svými zkřivenými stužkami kouře, mosty, které se podobají gigantickým gymnastům přeskakujícím řeky a lesknoucím se na slunci blýskáním nožů, které hrabou na kolejích jako ohromní oceloví oři krocení

trubkami, a klouzavý let letadel, jejichž vrtule pleská ve větru jako prapor, jako by tleskala nadšenému davu.

 20. února 1909

Kresby ze skicáků:



Yann Kebbi:




Benoît Guillaume:








Zhanna Kadyrova - kresby