Atelier Malby

neděle 16. února 2014

Giorgio Morandi (1890-1964), Zátiší

Zátiší, 1960

Zátiší, 1951

Zátiší, 1962

Zátiší, 1949

Zátiší, 1950

Zátiší, 1961

Zátiší, 1957

Zátiší, 1955

Zátiší, 1937

Zátiší, 1958

Zátiší, 1949

Zátiší, 1954

Zátiší, 1939

Zátiší, 1963

Zátiší, 1960

Zátiší, 1964

středa 12. února 2014

Každý obdelník by se měl tonálně lišit od ostatních. Jeden by měl být absolutně bílý, jeden absolutně černý. Mezi obdelníky by neměly být žádné linie, měli by být vidět jenom díky rozdílům v tonalitě se sousedními obdelníky. Zároveň dbejte na kompozici.

Martina Pejskarová

Okna

Edward Hopper, Pokoj u moře, 1951

Edward Hopper, Schodiště, 1919

Henri Matisse, Interiér s houslema, 1918

Richard Diebenkorn, Interier s knihou, 1959

Edward Hopper, Hotelové okno, 1955

Henri Matisse, Ticho v pokoji, 1947

Henri Matisse, Modré okno

Richard Diebenkorn, Interier se dveřmi, 1962

Richard Diebenkorn, Žena z profilu, 1958

Richard Diebenkorn, Okno, 1967

Richard Diebenkorn, Žena u okna, 1957

Edward Hopper, Slunce v prázdném pokoji, 1963

Henri Matisse, Otevřené okno, 1921

Pierre Bonnard, Otevřené okno, 1921

Pirre Bonnard, Okno v Uriage, 1918

Elmer Bischoff, Zelená lampa, 1969

sobota 8. února 2014

Černobílé zátiší, příklady

Soustředˇte se na na tonální vztahy, určete si pro sebe, co je nejsvětlejší, co je nejtmavší. Linka by ve výsledku neměla být vidět, předměty by měly být čitelné díky rozdílům v tonalitě. Neustále srovnávejte předměty mezi sebou a s pozadím, aby jste mohly správně zachytit gradaci světelnosti. Plocha malby by měla být zaplněna celá, bílé mohou zůstat pouze nejsvětlejší místa.